Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. Prosím přečtěte si nové podmínky ochrany osobních údajů GDPR, které vstupují v platnost dne 25.05.2018.

Velikonoce - doporučíme Vám vína na Váš velikonoční stůl

velikonoce

K Vašemu velikonočnímu hodování jsme připravili čtyři různé sady vín. Je jen na Vás jakou si vyberete. Dáte přednost moravských vínům, ochutnáte vína z Rakouska, Francie či Itálie nebo podlehnete pokušení sladkých vín??? 

Velikonoce patří k nejvýznamějším křesťanským svátkům, při němž křesťané po celém světě oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce jsou však také spojené s rozličnými lidovými tradicemi, které oslavují příchod jara.

Podle křesťanské tradice se před Velikonocemi držel půst. Půst začínal "Popeleční středou" a trval celých 40 dní (kromě nedělí). Půst končil tzv. Škaredou středou a v tuto dobu také začínaly přípravy na Velikonoce.

Co se v tomto období jedlo?

Na Škaredou středu to byly trhance, obdoba dnešních bramborových placek, které vždy hospodyně natrhala, aby jídlo vypadalo škaredě.

Na Zelený čtvrtek se konzumovaly luštěniny a hojně se při vaření využívala také jarní zeleň. Do pokrmů se přidávaly mladé kopřivy a petržel. Připravovala se jídla se jmény jako "Kočíčí tanec", což  byla zapékaná směs z čočky a krup ochucená česnekem, majoránkou a osmahnutou cibulkou nebo "Pučálka", vyklíčený hrách, orestovaný na másle, dochucený jen solí a pepřem. Tento pokrm se jinde připravoval i ve sladké podobě s rozinkami.

Na Velký pátek se obvykle lidé postili a mohly se konzumovat pouze ryby. Tam kde ryby lidé neměli, vařili se vydatné polévky s obsahem kysaného zelí, luštěnin, špenátu nebo brambor.

O Bílé sobotě si lidé páteční půst vynahrazovali, pekl se "mazanec" a podávala se velikonoční nádivka. V některých krajích se místo mazance pekl "jidáš", kynuté malé a sladké houstičky posypané mandlemi a polité medem. 

Na Boží hod lidé slavnostně prostřeli stůl a pekly se buchty a mazance. V každé troubě nesmělo chybět ani maso, oblíbené bylo mladé jehněčí, telecí nebo kůzlečí. Záleželo na tom, jak bohatá rodina byla. Všude se také pekl beránek, jež ztělesňoval symbol nevinnosti.  Kdo neměl beránka z masa a kostí ten pekl beránka ze sladkého těsta. Tato tradice se dochovala dodnes.

Velikonoční pondělí se neslo ve znamení vajec. Vajíčka byly symbolem nového života a znovuzrození. Vajíčka se přidávala do všech velikonočních jídel, různě se plnila a konzumovala se i samotná. Koledníci je také dostávali za pomlázku.

Přejeme Vám hodně veselé Velikonoce :-)

 

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.